ŘECKO 2025 - SPRÁVNĚ SI PŘÁT, ZÁVĚR

Poslední řecké dny probíhají následovně. Co by to bylo za Řecko, kdyby jsme se nezastavili na jedné z nejpohodovějších pláží na Lefkas, AVALI beach s vyklidněným barem čnícím nad luxusní pláží. Na Avali přijíždíme vždy až k večeru a odjíždíme následující den dopoledne. Vyhýbáme se tak davům břicho/záda turistům a užíváme si klid tohoto skvostného místa. 

Po relaxu na Avali zříme počásko a že na FlatLandu naloženo, zvedáme kotvy a jedeme užít větru a rovné vody. Ze zjevného důvodu parkujeme u Jorga. Máme to tak blízko na nejlepší suvlaki a salát v celém Řecku. Bezkonkurenčně. Místní atmosféra ručně zbité taverny s Jorgem za pultem je neopakovatelná. Každý den po ježdění jsme u něj na značkách. Dáváme tři dny a frčíme zpět na FuckirFlat.

S pohledem k vesmítu si říkám: Měl jsem už jet domů,  ale přeji si tady ještě chvíli zůstat. "Proč né!" ozvalo se z vesmíru.:)) Z motoru se ozývají zvuky. Kára odmítá poslušnost a po bezesné noci je ráno vynešen verdikt. Převodovka na výměnu a po testu v Toyota Agrinio berou zrovna i spojku. Musím říci, že v Agriniu jsou v Toyote neuvěřitelně milí a nápomocní vyřešit závadu za co nejlepších podmínek. Naprosto rozdílný přístup oproti ČR. Celá oprava byla za třetinovou cenu toho, co bych dal v ČR a co je takový malý zázrak, auto bylo do servisu odvezeno ve čtvrtek a podržte se, v pondělí bylo vše hotovo! Musím říct, že obrovskou pomocí mi byl majitel taverny/řeznictví v Drymosu, Theodor, který mi pomohl prakticky ve všem. Odtah, odvoz a promluva s personálem v Agriniu (Řek s Řekem se vždy domluví lépe), až po zajištění apoše přímo v Drymosu. Díky též Nikče, která mě potom brala, kde bylo potřeba a tak jsem těch pár dní nezahálel a kite probíhal i s károu v servisu. Poučení je jednoduché. Přejte si správně. Bo vesmír nerozlišuje. Prostě to zařídí! :)))

Je pondělí a já vyzvedávám káru ze servisu. No a kam jinam, než o5 na FL. Ten letos šlape opravdu výstavně a dní, kdy na FL nefouká, je jen pomálu. Dáváme dvě noci a na závěr se ještě vracíme na Fuckira. Nějak se letos z toho Řecka nemůžu odkýblovat, stále ne a ne se donutit na cestu z5. Pátek, odloženo. Sobota, odloženo. Nakonec v neděli dávám poslední hodinovku na Fuckiru, skáču do káry a odjíždím do 500km vzdálených vodopádů s jezírkem Emerald Lake na hranicích s Makedonií. Je to příjemné místo na přenocování a poslední koupačku v křišťálových vodách Řecka. Ráno se vzbudíte a domů to přímo z místa máte něco kolem 1200km. Ráno vyjedete, večer jste doma. 

Cesta byla naprosto v pohodě. Na hranicích žádné zdržovačky. I na těch maďarských vše trvalo něco kolem půl hoďky, prostě pohoda! Jediný rozdíl byl v přístupu lidí. V Řecku naprostý klid, ohleduplnost, slušnost, no a čím blíže "západu", tím větší sračky zažíváte. Překvapivě největší hovada ve frontách na hranicích jsou značky DE, F, S, DK. A to i v samotném Řecku. Zahledění do sebe a svého materiálu už ani nejsou schopni vnímat život kolem sebe. Prázdní, bez duše, sami. Znovu se ukázala jedna velmi důležitá věc. Majetek a milióny na kontě nikoho šťastným neudělají. Je to jen chvilková iluze, která časem zmizí ve vzduchoprázdnu. Seděli jsme jednou takto v klidu a pohodě s jedním miliardářem u mě na terase a on mi povidá: "Switchi, já bych se chtěl mít jako ty!" To pro mě byla velká škola. Že i takto bohatý člověk šťastný prostě není. Nazí jsme přiši a nazí též odejdeme. Materiál, spolu s tělem zmizí. Zkušenosti a životní prožitky si s sebou neseme dál. Jak jsme  obstáli? To se záhy dozvíme....

Krásné dny všem!

Switch

P.S. Jako každý rok, stane se v Řecku nějaká událost, na kterou náš rozum nestačí. Na FlatLandu jsme v noci uviděli tak 300m nad zemí zářící kouli, která se pomalu pohybovala směrem na západ. Proti silnému větru, tiše, bez zvuku. Energetické pole bylo silné,bílé světlo, střed koule tmavý. Mám tyhle situace rád, kdy něco přesahuje váš naprogramovaný rozum. Foto v článku k dispozici.